Dopady dohody ACTA na mezinárodní vztahy EU

29. 2. 2012 | 13:27

Jednání o dohodě ACTA byla zahájena se záměrem nastavit tzv. „zlatý“ standard pro prosazování práv intelektuálního vlastnictví. Původním záměrem dohody bylo vytvořit „koalici ochotných“, která měla svým příkladem oslovit ty státy, kde se nejvíce porušují práva intelektuálního vlastnictví, a které mají odlišný přístup k těmto právům, než EU. Mezi tyto státy patří např. Indie, Čína nebo Brazílie. Vyloučení těchto států z vyjednávání je v rozporu s směřováním EU k podpoře demokracie a právního státu.

Bohužel jednání o ACTA byla utajená, bez širší diskuze na vícestranných fórech a jednání nezahrnovala ostatní zájmové subjekty (např. NNO, experty) což vedlo k odcizení dohody a vyprázdnění jejího smyslu.

Již v roce 2009 Indie veřejně napadla dohodu ACTA a to právě s výhradou, že byla dojednávána v tajnosti a s vyloučením většiny států, zahrnujíc rozvojové země LCDs (Less Developed Countries) (1).

V roce 2010 pak Indie iniciovala rozhovory s podobně smýšlejícími zeměmi, jako Brazílie, Čína a Egypt, aby společně oponovaly ujednání ACTA (2).

25. října 2011, na koncilu WHO TRIPS, pak Indie vyjádřila obavy nad rozsahem vynucených opatření plynoucích z ACTA. Její hlavní obavy spočívaly v potenciální roli opatření na hranicích, v zabavování generických léků, odpovědnosti za škodu a nad možném poškození WTO doložky Most Favoured Nation status (The TRIPS Agreement’s Article 4 on most-favoured-nation treatment), které nejsou smluvními stranami dohody ACTA (3).

Nejlepší způsob jak dosáhnout širšího přijetí ACTA by přitom bylo zahrnout právě tyto země do jednání, nikoliv „nechat je mimo v naději, že později pod talkem tyto země donutíme vyhovět dohodě, z které byly při přípravě nedemokraticky vyloučeny.“ (4).

Na základě tohoto postoje v říjnu 2010 požadoval Mexický senát zastavení jednání. A v červnu 2011, Mexický kongres jednohlasně schválil rezoluci zamítající ACTA. (5)

Studie ACTA evropského parlamentu potvrzuje tuto námitku: „zdá se, že hlavní rozvíjející se ekonomiky, Čína, Brazílie a Indie, nebyly formálně přizvány k participaci.“ (6).

Pokud by EU ratifikovala ACTA, ignorovala by tak svůj závazek podporovat vládu zákona ve všech zemích i v mezinárodních vztazích. EU má za povinnost chránit základní lidská práva, která jsou zakotvena např. v Chartě EU nebo v Evropské úmluvě o ochraně základních práv a svobod (European Convetion on Human Rights). Preambule dohody ACTA v kapitole „Digital Chapter“ upřednostňuje návrh řešení na vynucování intelektuálních práv kooperací mezi soukromými společnostmi a vlastníky práv, což je porušení článku 21 Smlouvy o EU, která znovu deklaruje povinnost EU podporovat demokracii a budování právních států v rámci mezinárodních vztahů (7).

Můžeme tedy shrnout, že nejen že byla obejita multilaterální fóra při přípravě dohody ACTA, ale byly obejity i normy EU, které byly touto dohodou částečně přepsány.
Studie evropského parlamentu poukazuje také na „zdánlivou reinterpretaci významu pojmu „obchodní rámec“, tak, jak byl interpretován nedávným čínským případem IPRs WTO (8).
Na rozdíl od tohoto rozhodnutí, je ACTA logicky otevřená norma "nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu" (a to i pro nepřímé porušení). ACTA se zaměřuje spíše na záměr padělatele, než na posouzení nepříznivých účinků na trh. Přístup ACTA je velmi nejasný a v rozporu s dohodnutými mezinárodními normami.
Jinými slovy, EU se okamžikem vyjednávání ACTA oddálila od své myšlenky podporovat demokracii a právní stát – což je definice vydání se na špatnou kolej.

(1) ‘Minutes of Meeting Held In The Centre William Rappard on 27-28 October and 6 November 2009’, Council on Trade-related Aspects of Intellectual Property, IP/C/M/61, 12 February 2010, para. 264.
(2) India Times, India plans to nip new piracy law, 29 May 2010 http://articles.economictimes.indiatimes.com/2010-05-29/news/27599709_1_...
(3) Knowledge Ecology International, WTO TRIPS Council: India raises concerns http://keionline.org/node/1300
(4) Prof. Michael Geist, India Seeking Allies to Oppose ACTA http://www.michaelgeist.ca/content/view/5076/125/
(5) Resolution adopted by the Mexican Senate, 5 October 2010 http://www.senado.gob.mx/index.php?ver=sp&mn=2&sm=2&id=5385&lg=61
(6) DG Expo Study, The Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA): An Assessment, June 2011, p.6.
(7) European Parliament, DG for External Policies of the Union, Information and Communication Technologies and Human Rights, EXPO/B/DROI/2009/24, PE 410.207, June 2010 (PE 410.207)
(8) China – Measures Affecting the Protection and Enforcement of Intellectual Property Rights (China – IPRs), WT/DS362/R, 09/0240, 26/01/2009
9 DG EXPO study, Section 4.1.2

 

Kdo jsme

  • Tento web provozuje iure, neziskovka zabývající se ochranou občanských svobod.
     

Logo IuRe


 

Naše další weby

vttip.cz

bba web

IuRe je členem

Internet Defense League