Aktuálně: Schvalovací proces dohody ACTA byl zastaven po odmítavém stanovisku Evropského parlamentu ze dne 3. 7. 2012. Pro její schválení hlasovalo 39 poslanců, 478 se naopak vyslovilo proti. Tento jednoznačný výsledek byl výsledkem celoevropské kampaně iniciované zejména občanskými iniciativami. V této kampani tak v tuto chvíli nepokračujeme a považujeme ji za úspěšně uzavřenou.

Co je ACTA?

Dohoda ACTA „Anti-Counterfeiting Trade Agreement“ (čili Obchodní dohoda proti padělání) je vícestranná mezinárodní obchodní dohoda zaměřená na omezení a postihování padělání zboží ale i internetových distribučních a informačních technologií. ACTA obsahuje také ustanovení, která posilují postihy proti padělanému zboží, což ale zahrnuje mnohem širší škálu záležitostí zahrnujících sankce pro nekomerční porušování autorských práv, celosvětovou regulaci internetu a světový obchod s generickými léčivy. Dohoda ACTA je, kromě jiného, zaměřena na mimosoudní řešení vynucené průmyslem (tedy mimo principy právního státu). Dohoda ACTA byla a je široce kritizována po celou dobu její přípravy, která začala před více než třemi lety. Česká republika podpis dohody ACTA podporuje a považuje ji za nástroj pro hlubší budování znalostní ekonomiky, podle Ministerstva obchodu a průmyslu Dohoda ACTA zlepšuje pozici exportních firem na zahraničních trzích.

V čem je dohoda ACTA problematická

1. Dopady dohody ACTA na mezinárodní vztahy EU

Jednání o dohodě ACTA byla zahájena se záměrem nastavit tzv. „zlatý“ standard pro prosazování práv intelektuálního vlastnictví. Původním záměrem dohody bylo vytvořit „koalici ochotných“, která měla svým příkladem oslovit ty státy, kde se nejvíce porušují práva intelektuálního vlastnictví, a které mají odlišný přístup k těmto právům, než EU. Mezi tyto státy patří např. Indie, Čína nebo Brazílie. Vyloučení těchto států z vyjednávání je v rozporu s směřováním EU k podpoře demokracie a právního státu. Více...
 

     2.  Inovace a hospodářská soutěž

Logika ochrany duševního vlastnictví stojí na vytvoření dočasných monopolů, na možnosti využití vynálezů a kreace s nimi s cílem rozvíjet dále a motivovat k dalším inovacím. Tím, že rozšiřuje ochranu těchto monopolů a snižuje pružnost, vytváří ACTA překážky pro inovace a hospodářskou soutěž oslabuje tyto cíle. Více...

     3.  ACTA a trestní sankce

Teoreticky se většina politiků shoduje na tom, že by se legislativa duševního vlastnictví měla soustředit především na to, zda nedochází k prodeji závadných produktů a zaměřit se na zneužívání chráněného materiálu na průmyslové úrovni. I přesto, že takový přístup je nezbytný pro stanovení přiměřenosti trestu provinění, ve smlouvě ACTA se nenachází ani jedna z těchto priorit. Potenciálně životu nebezpečné produkty a duplikaci digitálního materiálu se ACTA snaží stavět do takové roviny, kde by se tyto dva jinak velice odlišné fenomény staly stejně závažným problémem a byly prakticky identické. Více...
 

    4.  Dopad ACTA na podnikání

Ve snaze čelit šíření dezinformací spojených s dohodou ACTA zveřejňujeme krátké vysvětlení o dopadech a praktických problémech ACTA. Tato část se zaměřuje na rizika, která ACTA nově vytváří pro webové stránky a to zejména pro stránky elektronických obchodů. Více...

    5.  Dopad ACTA na lidská práva

Internet se stal klíčovým nástrojem k přístupu k základnímu práva na informace, komunikaci a sdílení. Veškeré právní předpisy, které si kladou za cíl regulovat toto médium, je třeba pečlivě zvážit, aby zavedení těchto předpisů i nadále bylo v souladu s Listinou základních práv a svobod. A tato potřeba je silnější v zemích, kde není ochrana základních práv natolik silná, jako v EU. Právě v těchto zemích se musí dát pozor na to, aby politika přístupu k internetu byla v souladu s demokratickými principy. Je tedy nutné i v této oblasti respektovat smluvní závazky EU k upevňování demokracie a právního státu v jeho a to i na úrovni mezinárodních vztahů (1).  Více...