Logika ochrany duševního vlastnictví stojí na vytvoření dočasných monopolů, na možnosti využití vynálezů a kreace s nimi s cílem rozvíjet dále a motivovat k dalším inovacím. Tím, že rozšiřuje ochranu těchto monopolů a snižuje pružnost, vytváří ACTA překážky pro inovace a hospodářskou soutěž oslabuje tyto cíle.

Mrazivý dopad na inovace

Ve znalostní společnosti udělení výjimky a omezení spojená s autorským právem zásadně redukují možnosti na vytvoření významné příležitosti pro nové společnosti, jako jsou vyhledávače, online video-služby, digitální knihovny apod. V EU nejsou tyto výjimky a omezení harmonizovány. 27 členských států si tak musí vybrat a použít nějaké nebo všechny z 21 volitelných výjimek nebo omezení práva na rozmnožování podle právních předpisů EU (směrnice 2001/29/ES). Novátoři se tak mohou jen dohadovat, co bude pravděpodobně přijato soudy v každé z 27 členských zemí. Vzhledem ke složitosti autorského práva obecně a zejména složitosti jednotlivých "národních" legislativ týkajících se autorských práv uvnitř EU, jsou inovační podniky často nuceny pracovat z hlediska práva v "šedé zóně". Inovátoři proto riskují náhodné porušení občanských práv v případě, že špatně dodrží autorský zákon. Podle dohody ACTA, inovátoři, start-up firmy a digitalizační projekty riskují obvinění z trestných činů a téměř neomezené finanční "škody" vůči držitelům práv založené nikoli na skutečné ztrátě držitele práv, ale na maloobchodní ceně každého potenciálního náhodného porušení. Tento krok jde daleko nad rámec platných právních předpisů EU o náhradě škody, která logicky a přiměřeně, vychází ze skutečných ztrát, které držitel utrpěl. Společnosti a projekty mohou také čelit dalším opatřením, které jdou nad rámec stávajících právních předpisů EU. Nevydefinované "obchodní měřítko" v dohodě ACTA má malý praktický význam, jak navrhovaný text pokračuje, může být použito jednoduché komerčním měřítko "nepřímá hospodářská výhoda" a dále ještě měřítko "napomáhání" (také nedefinované) - což může dávat záminku poskytovatelům internetových služeb, aby preventivně zaváděli cenzuru služby, u kterých se bojí, že může být porušeno některé autorské právo a to tak, aby se zabránilo možnému trestnímu stíhání.
Evropský parlament (1) vyzval Komisi, aby harmonizovala autorské právo a odstranila překážky jednotného on-line trhu. Tento požadavek byl ignorován. Parlament také požádal Komisi, aby zajistila, že ustanovení dohody ACTA bude plně v souladu s acquis (Acquis communautaire IPA je francouzský termín, který se používá pro právní řád Evropské unie). I tento požadavek byl ignorován. Pokud bude ACTA přijata, EU tak skutečně pozmění nejdůležitější právní předpisy, například směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví - opouští flexibilitu a demokracii a nahrazuje ji nepružnou mezinárodní dohodou.

Dopady na hospodářskou soutěž

ACTA bude mít účinky, které poškozují hospodářskou soutěž a daleko překračují flexibilitu trhů, jež se snaží regulovat. To vytvoří prostředí, kde velká konkurence bude mít velké výhody oproti menším a začínajícím firmám. Například je možné, že internetoví zprostředkovatelé budou shledáni z porušení některých ustanovení ACTA, takže budou tlačeni do investic do rozsáhlých kontrolních a filtračních technologií. Ekonomicky to znamená, že se bude jednat o levnější krok s vyšší návratností pro větší zprostředkovatele než začínající podniky. Tyto sledovací, chceme-li filtrovací technologie mohou být zprostředkovateli použity také na další on-line služby, což znamená diskriminaci poskytovatelů služeb, které jsou již lobovány v rámci EU a i na mezinárodní úrovni. Těmito (2) nevýhodami utrpí i obchodní partneři Evropy.

Konkurenční výhoda pro USA

USA začíná mít v této oblasti silnější pozici než EU. USA má jednotný trh příznivý pro inovace tzv. "spravedlivé použití " režimu pro užívání autorsky chráněných děl. EU má tyto pravidla roztříštěná a plná "výjimek a omezení režimem". USA prohlásily, že nebudou brát v úvahu to, že je daný autorský obsah právně vázán ACTA (3), zatímco Evropská unie bude právně vázána. Významnou mezeru v oblasti inovací mezi EU, USA a Japonskem zdůraznil Evropský Parlament ve Studii INTA výboru, tato mezera by měla být posílena (4) trvalou podporou dohody ACTA.

Zdroje:

(1) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&refere...
(2) http://www.vodafone.com/content/index/about/about_us/policy/network_neut...
(3) http://keionline.org/node/1115
(4) DG Expo Study for the INTA Committee quotes the European Innovation Scorecard, published by PRO INNO Europe p. 39