Ústavní soud posvětil aktuální praxi, kdy mobilní operátoři musí půl roku zpětně uchovávat informace o pohybu svých zákazníků a o tom, s kým si volali a psali. Podle advokáta Jana Vobořila, který u Ústavního soudu zastupoval poslance žádající zrušení zákona, má sledování minimální dopad na potírání zločinu a přitom představuje významný zásah do soukromí.

 Minulou středu zamítl Ústavní soud návrh na zrušení zákona věnujícího se tzv. „data retention“. Podle tohoto principu jsou o nás poskytovatelé komunikačních služeb, hlavně mobilní operátoři, povinni uchovávat šest měsíců choulostivá data týkající se naší polohy či osob, se kterými jsme byli v kontaktu. Advokát Jan Vobořil, který navrhovatele zastupoval, to považuje za selhání základní funkce Ústavního soudu.

  Teleoperátoři uchovávají dle příkazu zákona o každém z nás tolik metadat o naší komunikaci půl roku zpětně, že by původci složek StB mohli takové bohatství informací o člověku nasbíraných za šest měsíců jen závidět. Na rozdíl od někdejších státněbezpečnostních svazků se ale tyto masy dat týkají všech obyvatel (respektive těch, co mají mobil nebo internet). Tu samou povinnost zákon o elektronických komunikacích ukládá i providerům, poskytovatelům internetového připojení.

 Policejní Útvar zvláštních činností archivuje veškeré provozní a lokalizační údaje od mobilních operátorů, které policii při vyšetřování projdou rukama.